dohodnout se
[dohodno͡ut se]
(3. j. -dne se, rozk. -dni se, čin. -dl se, podst. jm. -dnutí (se))
sloveso dokonavé
(kdo se dohodne {s kým; na čem; o čem; že…})
dosáhnout shody, dohody ve věcech, o kterých se vyjednává syn. domluvit se:
Dohodli se na spolupráci / o spolupráci.
Dohodli se s oponenty na kompromisu.
Nejsou schopni se spolu na čemkoliv dohodnout.
Jednání nepokročila, strany se zatím nedohodly.
Byli jsme předběžně dohodnuti, že spolu půjdeme na oběd.
nedokonavé → dohadovat se 3
nedokonavé → dohodovat se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[dohodno͡ut se]
(3. j. -dne se, rozk. -dni se, čin. -dl se, podst. jm. -dnutí (se))
sloveso dokonavé
(kdo se dohodne {s kým; na čem; o čem; že…})
dosáhnout shody, dohody ve věcech, o kterých se vyjednává syn. domluvit se:
Dohodli se na spolupráci / o spolupráci.
Dohodli se s oponenty na kompromisu.
Nejsou schopni se spolu na čemkoliv dohodnout.
Jednání nepokročila, strany se zatím nedohodly.
Byli jsme předběžně dohodnuti, že spolu půjdeme na oběd.
nedokonavé → dohadovat se 3
nedokonavé → dohodovat se
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)